Sportovní den 3. ročníku

Výlet na kolech se stává naším pravidelným plánem na konec školního roku. Letos, oproti loňsku, nám bylo nakloněno i počasí. Ve čtvrtek 23.6. jsme se ráno sešli u školy v plné cyklo výbavě a zároveň nám rodiče přivezli i věci na přespání. Za doprovodu p. vych. Mrázkové a p. Drozdíkové vyrazila první skupinka a s mírným odstupem za nimi hned druhá s p. Řízkem a p. Nosálem směrem na Houdkovice, Semechnice do Opočna na náměstí. Než nám otevřeli zmrzlinu U Maxe, prošli jsme si zámecký park ke Zlatému potoku, kde jsme si smočili aspoň nohy, protože sluníčko nám přitápělo už od samého rána. Po odpočinku a zmrzlinovém občerstvení jsme

pokračovali přes Podchlumí na Motel Skalka, kde jsme si dopřáli každý dle svého gusta něco dobrého k obědu. A sluníčko pralo a pralo… Není divu, že jsme s vidinou osvěžujícího cíle na koupališti v Hrošce s nadšením opět šlápli do pedálu. Nepotřebujeme k pobavení, legraci a cachtání nic velkolepého. Brouzdaliště v Hrošce je prostě bezva! Chladná voda nám dodala tolik energie, že jsme se ještě rozhodli zajet na zmrzlinu do Ještětic. Přes Byzhradec už jsme pak mířili na Voděrady. Ano, bylo horko, ale vše jsme zvládli na pohodu. Sami jsme nemohli uvěřit svým očím, když tachometr na kolech v cíli ukazoval 43,1km. Jsme zkrátka BORCI!!! Ve třídě jsme si pak připravili pelíšky na spaní a po dvouhodinovém zaslouženém odpočinku jsme společně s 1. a 2. třídou zapařili na diskotéce. Není divu, že po tak náročném dni už děti samy prosily, že chtějí pustit kino a s padajícími víčky se vydaly vstříc kouzelnému snění. Jak už to s dětmi bývá, ráno už zase plni sil vyskočily ze spacáků. Paní kuchařky nám nachystaly snídani i dopolední svačinku a čekání na oběd a rodiče, kteří si pro nás přijížděli, jsme si zkrátili opět bazénovým osvěžením, tentokrát u Řízků. Všechno bylo zkrátka bezva. Co více si přát na poslední společné okamžiky. Děkuji nejen rodičům, kteří nás na kolech doprovázeli, ale celkově všem. Měla jsem u Vás vždy velkou oporu, ať už jsme si vymysleli cokoliv a bez té bychom nemohli nic. Děkuji také dětem samotným. Jak za tento super dvojdenní výlet, ale za všechny ty 3 společné roky. Je jasné, že ne vždy to byly veselé okamžiky, ale je důležité, že jsme vždy všechno vyřešili, a že jsme i tak zůstali snad kamarádi. Přeji všem svým třeťáčkům hodně štěstí na další cestě životem a všem rodičům ať Vám dělají jen samou radost.