Sladká tečka pro prvňáčky

Školní rok se nám pomalu chýlí ke zdárnému konci a z letošních prvňáčků se brzy stanou již „ostřílení“ druháci. Jelikož byl tento rok pro všechny dost neobvyklý a pro žáky 1. třídy dvojnásobně, shodli jsme se, že si na závěr zasloužíme sladkou odměnu. V pondělí 28. června jsme se společně vydali linkovým autobusem do blízkého města, které všichni dobře známe, Opočna. Po příjezdu jsme hned vyrazili k místnímu zámku, který jsme zahlédli jen okrajově, jelikož se nádvoří otevírá až později. Vynahradili jsme si to však výstavou velkoformátových fotografií od umělců různých fotografických odvětví, kterou jsme si mohli prohlédnout hned vedle. Zaujala nás například fotografie z prostředí Nového Zélandu či „rozohněný zahradník“. Pokračovali jsme do zámeckého parku, kde na nás čekala Cesta s opičákem Opočeňákem plná různých hádanek a úkolů, které jsme zvládli na jedničku. V informačním centru nás pak čekala malá odměna. Na závěr jsme navštívili cukrárnu, kde jsme si dali točenou zmrzlinu nebo nanuk. Myslím, že se nám všem na výletě moc líbilo a těšíme se na příští školní rok plný nových zážitků.

Výlet 7. třídy

Ve dnech 24. a 25. června se žáci druhého stupně vydali se svými třídními učiteli na školní výlet. Sedmý ročník absolvovat část výletu na kolech s přespáním na Stříbrném rybníce nedaleko Hradce Králové. I když předpověď nebyla zrovna ideální, nezalekli jsme se a nakonec se rozhodli výlet na závěr školního roku absolvovat i přes možnou nepřízeň počasí. Vyrazili jsme krátce po 8. hodině ráno od školy a cílem byly v Hradecké lesy. Cestou jsme pravidelně zastavovali a doplňovali tekutiny, větší přestávka nastala v Týništi nad Orlicí, kde si žáci dokoupili zásoby na odpoledne. Následovala trasa přes Štěpánovsko a Suté Břehy do Hradeckých lesů. Zastavili jsme se i u rybníku Výskyt a v oboře s divokou zvěří. Cestou se nám nevyhnul menší karambol a také defekt, ale vše jsme zvládli a nikomu se nic vážného nestalo. J Po příjezdu do kempu Stříbrný rybník jsme se vrhli na stavění stanů, pro některé to byl oříšek, ale nakonec všichni své stany připravili a mohli tak v klidu přenocovat. V kempu jsme absolvovali velké množství aktivit, venkovní laser game, překážkovou dráhu Gladiator Areny, beach volejbal (přehazovanou), fotbal, a také koupání v místním rybníce. V plánu bylo i večerní opékání buřtů, ale bohužel se na nás řítila průtrž mračen, která nakonec neměla takovou intenzitu, jako v jiných místech ČR. Noc jsme přečkali bez větších problémů, někteří si ani nevšimli, že přes noc pršelo. Ráno jsme se probudili a čekala na nás v místní restauraci snídaně, potřebovali jsme se před následnou cestou domů pořádně posilnit. Ihned poté jsme začali postupně uklízet stany a vše potřebné. Museli jsme trochu pospíchat, opět se na nás hnala přeháňka. Stihli jsme pobalit, naložit zavazadla do auta a hned poté přišel krátký, ale vydatný déšť. Ten jsme přečkali v místní kuchyňce, která byla součástí kempu. Jakmile přestalo pršet, vyrazili jsme na poslední etapu směrem domů. Výlet se nám nad očekávání povedl, nevadil nám ani občasný déšť. Všichni žáci si zaslouží pochvalu, že zvládli dojet na kole tam i zpět, pro některé to byl nejdelší cyklovýlet, který absolvovali. Žáci byli rádi, že jsme na konec školního roku mohli takový výlet absolvovat, po přibližně půl roku distanční výuky to byla pro všechny obrovská odměna. Velké poděkování patří p. Petrovi Brandejsovi za dopravu zavazadel do kempu, p. Lukáši Vašatovi za doprovod při cestě do kempu a p. uč. Kovaříčkovi za doprovod při cestě zpátky. Už teď se těšíme na další společnou akci.

Poslední výlet devátého ročníku

Díky výraznému zlepšení pandemické situace v naší zemi si mohli žáci naší školy dopřát aspoň školní výlet jako odměnu za náročnou práci během tohoto školního roku. Deváťáci se letos vypravili opět na Broumovsko, kde pobývali během svého výletu již v sedmém ročníku. Tato trochu odstrčená lokalita nabízí spoustu krásných míst, jak přírodních zákoutí, tak svědků historie. Tentokrát jsme vlakem dorazili až do vesnice Ruprechtice, ležící poblíž Meziměstí. Kousek od vlakové zastávky jsme míjeli barokní kostel sv. Jakuba Většího a pokračovali táhlou vesnicí pozvolna směrem k nejvyššímu vrcholu hraničních Javořích hor – Ruprechtickému Špičáku (881 m n. m.). Ten jsme s vypětím všech sil nakonec zdolali. Odměnou byl nádherný výhled z rozhledny jak na celé Broumovsko, tak i do Polska. Po odpočinku jsme pokračovali po modré turistické cestě kopírující hřeben Javořích hor až na Javorový vrch, kde jsme kopce opustili a sestoupili do údolí do vesnice Heřmánkovice. Právě tam se nachází táborová základna na Supím vrchu, která nám poskytla útočiště. Zde jsme si řádně odpočinuli, ochladili se studenou vodou, zahráli hry a večer ogrilovali kuřecí a vepřové steaky. Večerní bouřka s deštěm nás zahnala do srubu, kde jsme až do pozdních nočních hodin hráli hry a povídali si. Bohužel páteční den byl deštivý, a tak jsme zůstali na základně a připravovali scénář našeho posledního zvonění. Po výborném obědě, který pro nás připravila děvčata pod vedením Verči a Monči, jsme se pustili do úklidu a mytí nádobí. Pěšky jsme pak odpoledne vyrazili do Broumova na vlak, který nás zavezl zpět do našich domovů.

Výlet 1. - 3. třídy

Sluníčko a letní teploty naznačují, že konec školního roku už je tady. S ním je spojený i tradiční školní výlet, na který se všichni vždy moc těšíme. Předpověď počasí nás na začátku týdne sice trochu vystrašila, ale my jsme to přesto nevzdali a vyplatilo se. Ve středu 23. června jsme se autobusem vydali do Janských Lázní, kde jsme si udělali procházku po Stezce korunami stromů. Cestou nahoru si děti četly zajímavosti o přírodě a samotné stezce, zdolávaly lanové průlezky a pozorovaly okolní přírodu. Odvážní jedinci se dokonce nebáli přejít kousek trasy přes lanovou síť, skrz kterou bylo vidět až úplně dolů. Ovšem největší statečnost prokázali jezdci tobogánem. Byly mezi nimi i dvě paní učitelky, kterým patří můj velký obdiv. Atrakce sklidila u dětí obrovský úspěch. Po sdělení dojmů ze sjezdu následoval přesun k dolní stanici Černohorského Expressu. Jízda kabinovou lanovkou nám nabídla překrásný výhled do širokého okolí a my od něj nemohli odtrhnout oči. Těm, kterým nadmořská výška Černé hory (1299 metrů) nestačila, zdolali ještě navíc nedalekou rozhlednu, kde bylo 106 schodů. Zpáteční cesta lanovkou obsahovala dokonce i adrenalinový zážitek, protože se na malou chvíli zastavil její provoz a všichni zůstali viset na jednom místě. Nicméně my máme pro strach uděláno! Tak jsme vše obrátili v legraci a statečně počkali na opětovné spuštění. Po bezpečném vystoupení jsme si oddechli a vydali jsme se na parkoviště k autobusu. S písničkou, úsměvem na tváři a plni zážitků jsme se vraceli k domovu. Jsme moc rádi, že nám vyšlo krásné počasí a všichni jsme si výlet parádně užili.

Výlet 4. - 5. třídy

Nechce se nám nikomu ani věřit, že už by mohl být čas školních výletů a konec školního roku. Ale je to tak! A na středu 23. června jsme měli naplánovaný výlet do Jánských lázní. Město je to horské i lázeňské, každý si zde přijde na své, což děti jistě potvrdí, protože všichni jednohlasně říkaly, že se jim to moc líbilo. Náš autobus čekala nejdříve Černá hora, kam jsme vyjeli lanovkou. I přes strach z výšek to zvládli všichni. Během jízdy nás překvapila mlha, která se zčistajasna začala valit přímo z lesů a zkazila nám tak výhled z lanovky na lázeňské město. Na cestu dolů jsme se rozdělili, pátá třída a sedm bojovníků ze čtvrté třídy vyrazili pěšky dolů. Zbytek jel i zpět lanovkou. Cesta to byla pěkná po silnici, ale místy dost prudké klesání a každý další kilometr byl v nohách (konkrétně v kolenou a kyčlích) znát. Ale šlo se pěkně, lehounce nás osvěžil i deštík. Po 11. hodině jsme už byli u Stezky korunami stromů, kde jsme se potkali se zbytkem naší tlupy. Naobědvali jsme se a vyrazili do korun stromů. Děti byly nadšené. Nejvíc se těšily na tobogán dolů, kam jsme se nakonec odvážili skoro všichni, dokonce i někteří učitelé. Musím ale říct, že já už bych tam znovu dobrovolně nevlezlaJ. Pod stezkou byl lanový park, kam jsme se přemístili před odjezdem autobusu a kde si také děti mohly koupit tak nutné suvenýry, turistické známky, ale i pití nebo nanuky. Ve dvě hodiny jsme pak byli připraveni k odjezdu. Věřím, že většinu z nás dnes příjemně bolí nohy jako vzpomínka na včerejší krásný den.

English breakfast

Když se řekne anglická snídaně, představí si každý možná trochu něco jiného. Určitě si ji ale neumíme představit bez teplého toustu a černého čaje s mlékem. Ve středu 16. června jsme se žáky 7. – 9. ročníku měli poslední hodiny konverzace se Stevem. Rozhodli jsme se to tedy pojmout trochu netradičně a připravili jsme se Stevem pro žáky typické ingredience z Anglie. Žáci měli možnost ochutnat různé marmelády, chutney, mátové dresinky, dresink z droždí, omáčku gravy, tatarku nebo třeba burákové máslo. K tomu všemu jsme si uvařili černý čaj a jako praví Angličané jsme si do něho dali mléko. Toustovače jely na plné obrátky a žáci zkoušeli různé kombinace příchutí. Asi nejoblíbenější bylo dát si burákové máslo a navrch marmeládu – anglická marmeláda se liší od té naší tím, že v ní najdete kůru z pomeranče nebo jiných citrusů. Myslím si ale, že na některé příchutě žáci jen tak nezapomenou. Příjemně jsme tak strávili poslední hodiny konverzace a už teď se těšíme na další v novém školním roce.

Nejkrásnější roční období

Jistě se shodneme, že jaro je snad to nejkrásnější roční období. To letošní na sebe nechalo dlouho čekat, ale je tu a v plné síle. Všechno okolo nás kvete, voní, pučí a zvířata přivádí na svět svá mláďata. Přijali jsme pozvání od p. Vašaty a v úterý 11. května jsme příjemnou procházkou vyrazili pěšky z Voděrad do Uhřínovic podívat se na všechnu drobotinu, kterou doma chová. Největší nadšení sklidilo 6 čtyřtýdenních štěňátek Českého fouska, ale s úžasem jsme si mohli prohlédnout i pohladit fretku Fifinku, krocana, krůtu s krůťaty, slepice obyčejné i hedvábničky s kuřátky, husy s housátky a kačeny. Svůj obdiv si získala i samička káněte Harrisova jménem Mia. Pan Vašata o všech zvířatech moc hezky vyprávěl a dozvěděli jsme se díky jeho znalostem spoustu nových a zajímavých informací. Protože ne každý z dětí má možnost takového zážitku, byly jsme nadšení a moc mu touto cestou ještě jednou děkujeme. Na vlastní dotek jsme díky němu pocítili, jak hebké a krásné jaro je.

Čarodejný rej

Jak jistě všichni ví, 30. dubna se tradičně koná Pálení čarodějnic. A i když nám letos aktuální opatření neumožňují oslavit tento den úplně typickým způsobem, rozhodli jsme se oživit si výuku a zorganizovat Čarodějnice alespoň ve škole. Tento týden se prezenčně učily jen 3 ročníky (1., 2. a 3. třída), ostatní mohli oslavovat Čarodějnice pouze distančně. V pátek se naše budova proměnila na Školu čar a kouzel. Hned ráno jsme se všichni sešli v čarodějnických převlecích a mohlo se jít na Kouzelnou stezku po škole plnou zábavných úkolů. Třídy chodily po jednotlivých stanovištích a plnily dané úkoly. Házeli jsme ropuchou a dalšími zvířátky do čarovného koše, utíkali s pytlem zlé čarodějnici, prolézali pavučinami, poznávali předměty v kouzelném pytlíku, hledali jméno školní čarodějnice, která bydlí ve školním sklepení, a také jsme překonávali zapeklité překážky přes smrdutý močál. Za splněný úkol skupiny vždy dostaly obálku s částí závěrečného zaříkadla, kterým nakonec rozbublaly kouzelnou sopku. Za splnění celé stezky na žáky čekaly různé odměny. Ve školní družině si pak děti mohly v lese postavit své čarovné chýše. Tento den jsme si všichni opravdu užili a těšíme se na další školní akce, kterých se snad brzy bude moci účastnit celý 1. stupeň.

Svátek čarodějnic online

V kalendáři se píše 30. dubna, což jak všichni vědí, je den čarodějnic. Děti ve škole prožily čarodějnickou stezku, a tak aby to nebylo líto těm, kteří do školy nemohou, připravili jsme si i my takovou malou čarodějnickou zábavu. Před osmou hodinou před monitor zasedlo v několika domácnostech hejno čarodějnic, aby si udělaly čarodějnickou hodinu. Čekalo nás seznámení se s čarodějnicemi za využití znalostí češtiny, míchání lektvarů za využití matematiky a nakonec jsme pracovali s čarodějnickými zvířátky v rámci přírodovědy. Po 45 minutách většina dosáhla cíle a splnila všechny úkoly. A kdo nesplnil? Nic se neděje, vždyť to byla jenom hra. Na závěr dne jsme si společně, online, udělali pár čokoládových jednohubek, na kterým jsme si pak společně pochutnali.

Geometrie v lese

Ve středu nám počasí konečně dopřálo trochu sluníčka, proto jsme neváhali a vyrazili ven. Protože při online výuce jsme trochu šidili geometrii, tak jsme dnes využili mezipředmětové vztahy a procvičili si geometrii při pracovních činnostech. Děti byly rozděleny do týmů, které máme od září zavedené ve stylu kolejí Harryho Pottera. Úkolem jednotlivých skupin bylo vytvořit s pomocí přírodnin co nejvíce geometrických tvarů, těles, útvarů. Musím říct, že se všichni úkolu zhostili s velikou chutí a sama jsem byla překvapena, co vše děti vymyslely. Vítězná skupina vytvořila celkem 14 různých útvarů – přímka, úsečka, polopřímka, čtverec, obdélník, úhlopříčka, kolmice a pravý úhel, kružnice, kruh, válec, pravidelný šestiúhelník, kvádr, pravoúhlý trojúhelník, trojúhelník, ostatně, klidně se podívejte sami, co vše se dá z přírodnin vytvořit.