Druhá třída vařila

I když nouzový stav zakazuje vrátit se dětem do školních lavic, my nezahálíme a využíváme prázdné prostory k různým úpravám a změnám. Jednou z nich bude i přeměna školních kuchyněk a současné třídy 2. skupiny školní družiny na plnohodnotnou učebnu s lavicemi pro 2. stupeň. Chtěli jsme proto s druháčky využít ještě poslední šance a naplánovali si v rámci PČ poslední vaření. Rozdělili jsme se do 3. skupinek a za pomoci p. vych. Plachetkové a Mrázkové jsme si k dopolední svačince ukuchtili celkem tři chody - šneky z párků a listového těsta, jednohubky s pomazánkou a sladkou tečku perníčky. Práce nám šla od ruky, děti byly moc šikovné! Vše bylo výtečné, až se nám dělaly boule za ušima! Ten den jsme ještě netušili, že se loučíme nejen s kuchyňkami, ale také opět spolu navzájem, neboť týž večer bylo rozhodnuto o distanční výuce i u 1. a 2. ročníků. Tak aspoň, že jsme si ten poslední společný den tak prímově užili. Asi není třeba dodávat, jak moc už se těšíme, aby ten svět byl zase normální.

Výtvarné práce při distanční výuce

Škola se přesunula do domácího prostředí a žáci 3. - 9. ročníků plní své školní povinnosti prostřednictvím Teams. Samostudium je náročné pro všechny - žáky, učitele i rodiče. Žáci tráví spoustu času „přilepeni“ u počítačů, nepotkávají své kamarády a musí v sobě najít vůli a osobní kázeň při plnění a dodržování úkolů. Aby žáci mohli nadále objevovat vlastní tvořivost, rozvíjet cítění, vnímání a fantasii, jsou jim zadávány práce z výtvarné výchovy na různá témata. A co žáci, co si o tom myslí? Žákům druhého stupně jsme položili otázku: Baví tě při distanční výuce úkoly z výtvarné výchovy a proč? „Úkoly mě baví, protože jsou kreativní a zábavné“ (žákyně 6. ročníku). „Jsou uklidňující, nemusíme u malování a tvoření tolik namáhat hlavu“ (žák 7. ročníku). „Máme na to více času a nemusíme sedět u počítače“ (žák 8. ročníku). „Doma máme čas a klid, a proto můžu práci namalovat v době, kdy na to mám náladu“ (žákyně 9. ročníku). Kresby, malby či ruční práce, které žáci posílají, jsou velmi povedené. Podívejte se do galerie, kam jsme vybrali a umístili několik prací našich žáků.

Druhá třída pekáčuje

První a druhá třída patří k těm vyvoleným, kterým bylo dovoleno chodit pravidelně v téměř běžném režimu do školy. Letošní zima sice neprokouzlila Vánoce ladovskými bílými závějemi, ale leden už jsme si sněhové nadílky mohli užívat vydatně. Zimní pobyt na horách by nám tak býval vyšel úplně pohádkově. Všechny nás to moc mrzí, ale nepřestáváme věřit v lepší zítřky. Co to jde, chodíme s dětmi na čerstvý vzduch a poslední dobou tichou vesnici tak trochu zaplňujeme radostným smíchem a radovánkami při bobování, koulování, stavění bunkrů a sněhuláků. Samozřejmě se těšíme na naše starší spolužáky, až se k nám přidají a budeme je zase moci denně potkávat na chodbách, povídat si, hrát si a společně podnikat výlety a další akce, na které jsme byli zvyklí a které nás moc bavily.

Besedy o kyberšikaně

Těsně před uzavřením 1. stupně a samotným přechodem na distanční výuku, proběhl postupně v 1. až 4. ročníku preventivní program zaměřený na kyberšikanu. Do školy za námi přijela pracovnice z PPP v Rychnově nad Kněžnou, která postupně navštívila tyto třídy. Svou osvětu zahájila v první třídě a pokračovala po ročnících dál. Jelikož žáci nižších ročníků zatím sociální sítě a obecně internet prakticky nevyužívají, bylo povídání a samotné aktivity zaměřeny na dění ve třídě, vztahy mezi žáky. Ovšem už ve třetím ročníku se ukázalo, že značná část žáků třídy má už slušný přehled o různých mobilních aplikacích, sociálních sítích a někteří je hojně využívají. Čím vyšší ročník, tím více takových žáků se ve třídě našlo. Věřím, že získané poznatky o nástrahách sociálních sítí a obecně internetu dobře využijeme právě v této době, kdy všichni trávíme na počítačích a mobilních telefonech daleko více času než normálně.

Planeta bez vody

V březnu loňského školního roku jsme se jako třída zúčastnili soutěže pořádané firmou Aqua Servis Rychnov nad Kněžnou s názvem Planeta bez vody. Jednalo se o soutěž pro žáky prvního stupně základních škol, vyhlášenou u příležitosti Světového dne vody, který slavíme 22. března. Děti měly ztvárnit představu, kdy na Zemi dojde voda. Vyhlášení výsledků bylo plánované na konec března, jenže koronavirus a opatření s ním spojená vše přerušila a my už ani nedoufali, že nějaké vyhodnocení soutěže proběhne. O to větší překvapení nás čekalo včera, v úterý, před polednem, kdy přímo do třídy pan ředitel přivedl dvě paní z firmy Aqua Servis s taškou plnou dárků pro všechny zúčastněné žáky. Skoro všechny dárečky jsme si s radostí rozebrali, těch pár zbylých jsme si nechali na odměny na soutěže ve třídě. Pokud máte chuť nejen naše výtvory na téma Planeta bez vody vidět naživo, budou k vidění v Městské knihovně Rychnov nad Kněžnou v termínu 9. 10. – 6. 11. 2020.

Projektový den Náš domov

Žáci 4. ročníku spolu se svojí učitelkou se vypravili na první cyklovýlet s poznáváním našich domovů. Trasa vedla z Voděrad přes Vojenice, Záhornici, Semechnice, Trnov a Houdkovice zpět do Voděrad. V každé té vesnici jsme zastavili u domu žáka, který v něm bydlí. Dověděli jsme se, kdo s ním ještě v domě žije, co dělá ve volném čase a co se mu ve vsi líbí. Bylo krásné a teplé počasí, a proto jsme si mohli cestou koupit nanuky na osvěžení. Celkem jsme viděli domovy 10 žáků a zbývající uvidíme na jaře o dalším projektovém dnu. Už se všichni těší.

Pěší den na 2. stupni

První stupeň už za sebou sportovní den má, a tak zbývá jen ten druhý. V úterý 15. 9. se celý druhý stupeň vydal na sportovní den. Někdo zvolil kolo a někdo dal přednost pěší variantě. Pro ty, kteří zvolili pěší trasu, byla připravena trať zhruba dvanáctikilometrová. Cesta vedla přes Voděrady, Vojenice, Dřízna, Přepychy, Záhornici a Oboru až do Opočna, kde si někteří za odměnu koupili zmrzlinu. Do Voděrad se vrátili autobusem. Ti, co zvolili kola, se vydali cestou přes Černíkovice, Solnici, Ještětice, Hrošku, Semechnice, Malou Záhornici a Vojenice. Ujeli zhruba 30 kilometrů. Skupina nejzdatnějších cyklistů si trať prodloužila o návštěvu Opočna, kde se setkali s „pěšáky“. Doufali jsme, že se nikomu z účastníků nic nestane. Bohužel jsme se neobešli bez malých srážek. Naštěstí vyvázli někteří spolužáci jen s trochu odřenými koleny. Vyšlo nám počasí, svítilo celý den slunce a myslím, že náš sportovní den se opravdu povedl. (Monika Burešová, 9. ročník)

Cykloden na 2. stupni

V úterý 15. září naše škola uskutečnila pro žáky druhého stupně sportovní den. Jedna skupina se vydala objevovat krásy našeho regionu na kole, druhá pak pěšky. Cyklistické části se zúčastnila většina žáků. Na začátku byly naplánované dvě trasy, jedna pro začínající (kratší vzdálenost) a druhá pro již zkušenější cyklisty (delší vzdálenost). Krátce po osmé hodině ranní jsme se vydali směrem na Uhřínovice, dále do Černíkovic kolem rybníku a do Solnice. Za nedlouho na nás čekala první zastávka za odměnu ve formě zmrzliny v Ještěticích. Po zjištění informací, jak jsou žáci na tom fyzicky, se všichni účastníci cítili stále na delší variantu trasy. Do této doby jsme především klesali, popřípadě jeli po rovinkách, ale to co jsme sjeli, musíme zase nahoru vyjet. V Podbřezí jsme se rozhodovali, co dál. Nakonec se hrstka statečných pod vedením pana učitele Kovaříčka vydala vstříc delší trase přes Opočno, většina zhodnotila stav svých zbývajících sil a vrhla se směrem ke škole do Voděrad. Na závěr na nás čekala horská prémie v podobě táhlého kopce ze Semechnic na Malou Záhornici a následně přes Vojenice až ke škole. Všem žákům patří velké poděkování za přístup a odhodlání dojet až do cíle, a zároveň musíme všechny účastníky pochválit za bezpečnou, ohleduplnou jízdu a chování.

Sportovní den na prvním stupni

Obloha je úplně bez mráčků a před základní školou Voděrady začíná sportovní den. Cílem našeho sportovního dne bylo Dřízeňské údolí. V batůžku jsme si nesli špekáčky a chleba na opékání a pěkně cestou pěšky přes Voděrady a Vojenice jsme si to vyšlápli k Dřízeňskému údolí. Cesta byla velice příjemná, rychle nám to uteklo, bohužel nám náladu na místě trošku zkazily divoké včely, ale vše jsme zvládli. Na místě jsme si opekli vše možné – někdo chleba, někdo špekáček, někdo opékal bonbóny a dokonce i jablíčko a kukuřici jsme na ohýnku měli. Cestu zpět jsme zvolili přes rozhlednu Osičina. Počasí nám opravdu přálo, sluníčko svítilo, kolem poledne byly už teploty přímo prázdninové. Sportovní den jsme završili po návratu obědem ve školní jídelně.

Zahájení školního roku v první třídě

Prázdniny utekly jako voda a my se opět setkáváme ve škole. Úterý, 1. 9. 2020, byl významný den hlavně pro prvňáčky. Pro většinu to totiž byla jejich teprve první návštěva ve škole, protože zápisy v květnu proběhly pouze online. I přes propršené počasí jsme si však společně tento den užili. Sešli jsme se v 7:30 hodin před školou, kde jsme se přivítali a následně pokračovali do šaten. Každý žák si s pomocí rodiče našel svou skříňku, kam si již mohl uložit věci. Hned z šaten všichni vyšli jen pár schodů nahoru, a byli ve třídě. První třída totiž sídlí hned vedle, v prostorách školní družiny. Každý prvňáček si vybral své místo, kam se hezky usadil. Společně jsme se ještě jednou přivítali a představili. Každý žák všem okolo sdělil své celé jméno a bydliště. Za odvahu ode mě poté děti dostaly medaili a uvítací list na památku. Následoval proslov ředitele školy a starosty Voděrad Bc. Michala Hejny, který dětem předal odměnu v podobě knihy a poukázek. Prvňáčci také na chvíli zavítali do II. oddělení školní družiny společně s vychovatelkami. Rodiče mezitím zůstali ve třídě, kde jsme si rozdali potřebné materiály a řekli si další důležité informace. Na závěr jsme se všichni rozloučili a popřáli si pěkný den. Zítra se už totiž všichni těšíme, co se nového naučíme!