Výlet na Fatru

V termínu 9. - 12. června se žáci 8. ročníku s p. učitelem Strnadem vydali na výlet na Slovensko do Terchové, centra Malé Fatry. V neděli jsme se sešli v Týništi nad Orlicí na vlakovém nádraží v počtu 11 žáků. Rozloučení s rodiči bylo emotivní a všichni byli rádi, že už jsme odjeli směr Malá Fatra. Přestupovali jsme v Hradci Králové a v Pardubicích, kde jsme v pauze navštívili McDonald a dali si malé občerstvení. V Pardubicích jsme nastoupili do nočního vlaku směřujícím do Žiliny, ve kterém jsme se usadili a pokusili se usnout. Bohužel se nám to moc nedařilo. Na konec cesty na nás čekal autobus ze Žiliny do Vyšných Kamenců v Terchové. Tam nás čekala milá paní Franeková, která nám ukázala, jak to na chatě funguje. Po vybalení a krátkém odpočinku jsme vyrazili na nejvyšší vrchol

Malé Fatry Velký Kriváň (1709 m. n. m.). Cesta byla dlouhá a úmorná vedrem a proto jsme se osvěžovali při zastávkách v potoce. Část cesty jsme absolvovali lanovkou z Vrátné na Chleb. Lanovka nás převezla až pod vrchol hory a po krátké přestávce jsme pokračovali až na samotný vrchol, kde jsme mohli vidět i Tatry a okolí. Stejnou cestou jsme se vrátili zpět, když jsme se svezli kousek autobusem a navštívili Lidl v Terchové. Odpočívali jsme a věnovali se volným aktivitám. Večerka byla ve 22 hod a tu jsme všichni bez rozdílu dodrželi. Třetí den jsme vstávali v osm ráno a posnídali. Připravovali jsme se na Jánošíkové diery a co nejvíce se přiblížit k Malému a Velkému Rozsutci. Jeli jsme autobusem do Terchové, kde jsme měli přestupovat na další autobus, ale ten nám ujel. Změnili jsme plány a dojeli do Štefanové dalším autobusem, co nejblíže k cíli. Poté jsme museli jít už po svých. Počasí bylo velmi podobné předchozímu dni, ale naštěstí jsme šli většinu času ve stínu stromů a u potoka, který se klikatil podél cesty. Po chvíli začala být cesta náročnější. Museli jsme zdolávat úseky, na kterých jsme šplhali po řetězech a drželi se ocelových lan, lezli po žebřících. Nejprve jsme viděli cestou dolů Dolné diery a pak cestou nahoru Nové diery. Záchytným bodem byla koliba Podžiar, kde jsme si dali oběd a doplnili zásoby pití. Potom jsme pokračovali nahoru přes nejnáročnější Horné diery až na místo s názvem Pod tanečnicou v nadmořské výšce 1186 metrů, kde už byly vidět oba vrcholy Rozsutce zblízka. Už jsme byli unavení, a proto jsme se už vraceli zpět jinou trasou, která byla pro sestup bezpečná a rychlá přímo do Štefanové. Tady jsme čekali asi hodinu na autobus, který nás dovezl až do místa ubytování. Pan učitel využil čekání na autobus a zajistil kontakt na nejbližší pizzerii a také domluvil na poslední den dopoledne koupání v bazénu v Terchové. Po příjezdu na chatu jsme se umyli a objednali na večeři pizzu. Také jsme hráli oddechově fotbal a nacvičovali tanec Letkis. V osm hodin večer nám přivezli pizzu, najedli jsme se a těšili se na náš poslední den výletu. Ráno jsme vstávali úplně stejně jako den předchozí a museli jsme se už částečně balit, ať toho před odjezdem nezůstává tolik. Jeli jsme znovu stejným autobusem do Terchové, navštívili jsme Muzeum v Terchové, která je rodištěm národního hrdiny Juraje Jánošíka. Kolem jeho sochy jsme také šli do sportovního centra Terchovec si zaplavat do bazénu. Bazén jsme měli pro sebe na 2 hodiny. Používali jsme teplou masážní vířivku, kde byla teplota 36-37 °C a také bazén, ve které byla teplota poměrně nižší. V bazénu jsme si zahráli přehazovanou, vyzkoušeli různé skoky a dali si závody v rychlosti. Na zpáteční cestě na zastávku autobusu jsme se stavili koupit si domů něco na památku a také dárky nejbližším. Po návratu na chatu nás čekalo dojídání zbytků, úplný úklid a také hodnocení celého výletu. Každý z nás si sáhl na dno svých sil a zažil úžasné výhledy, poznali jsme se i z jiné stránky a každý si zaslouží poděkování za účast na takovém výletě. Při zpáteční cestě autobusem a pak vlakem jsme už jenom odpočívali a těšili se domů na rodiče. Přijeli jsme do Týniště asi o hodinu dříve, protože jsme stíhali zpožděné spoje.