Stává se již tradicí, že na začátku nového školního roku navštěvujeme některé z východočeských divadel. Loni to bylo Klicperovo divadlo a hra Čtyřlístek, letos jsme pro změnu vyrazili do královéhradeckého Divadla Drak. Do tohoto divadla tak často nejezdíme, je totiž určeno spíše pro malého dětského diváka. V letošní divadelní sezóně ale nabídli představení i pro staršího diváka. K příležitosti 30. výročí Sametové revoluce nastudovali herci představení jménem Zeď aneb Jak jsem vyrůstal za železnou oponou. Námětem hry byla stejnojmenná kniha Petra Síse, v Americe působícího českého výtvarníka a spisovatele. Zeď přibližuje dětským divákům, ale i dospělým, léta 1948-1989, tedy dobu komunismus a socialismu, kdy za železnou oponou v Československu žili, pracovali a snili obyčejní lidé. Velice emotivní představení nás doslova vtáhlo do atmosféry tohoto období, a my jsme tak mohli mnohem lépe než ve školní třídě pochopit tuto dobu – dobu, ve které nám chyběla svoboda, ale nechyběla naděje a touha. Představení vřele doporučuji i dospělákům. Ještě před začátkem samotného představení jsme měli jedinečnou možnost prohlédnout si zákulisí divadla – jeviště, šatny herců, dílny, technické zázemí, … Za rok opět za kulturou.