Cyklovýlet 2. třídy

Když se sejde skvělá parta dětí se stejně skvělými rodiči, je radost pro ně vymyslet cokoliv… Třeba i výlet na kolech! Už jsme ho plánovali dlouho, ale 2. ročník a počet 22 dětí na silnici, to jsou obavy větší než samotná chuť. Jenže někdy člověk zkrátka musí „skočit - zariskovat“, aby zažil něco úžasného, a v našem případě to opravdu stálo za to! Den „D“ nastal ve ČT 21.6. Ráno jsme se sešli s 19 dětmi a 8 rodiči u školy. První zastávka byla v Černíkovicích u rybníka. Pokračovali jsme okolo kostela na Solnici, kde jsme měli domluvenou prohlídku tamní školy s obědem. S plnými bříšky jsme spěchali do Ještětic na zmrzlinu. Po příjemném osvěžení v parném dni jsme vyrazili dál do Hrošky, kde nás čekalo osvěžení ještě příjemnější. Zajeli jsme ke koupališti s volně přístupným dětským

brouzdalištěm. V původním plánu bylo osvěžit si jen nohy, ale když jsme vstoupili do bazénku, zapůsobilo to na nás jako živá voda. Úplnému zmáchání už nebylo možné zabránit a my se vlastně ani bránit nechtěli. Ve 30°C proč taky? Než jsme přijeli na další zastávku k Mňukům na štěňátka, už jsme byli suší. Předposlední zastávku jsme měli u Brandejsů, kde nám nabídli možnost vykoupat se. Bylo takové teplo, že nám vůbec nevadilo, že už jednu koupačku máme za sebou. Kromě toho na nás čekalo takové pohoštění, o kterém se nám ani nesnilo. Dvě maminky pro nás připravily doslova královskou hostinu, a dokonce i zábavu pro děti - výrobu náramků a různé pohybové aktivity. A jestli si myslíte, že děti byly unavené, tak to se opravdu mýlíte! Po dešťové přeháňce jsme vyšlapali cílový voděradský kopec a už nás ve škole čekaly další střípky k prímovému dni - příprava pelíšků na nocování ve třídě, pizza, kterou nám dovezli Hejnovi z Týniště, Šifra mistra Leonarda s pokladem v cíli pro každého, hry v tělocvičně a na závěr kino. Očekáváte, že děti po tak náročném dni hned usnuly? To by to nesměly být děti! Chvilku to trvalo, ale nakonec ve třídě plné spacáků klid zavládl. A co nesmí chybět na závěr? Samozřejmě poděkování! V první řadě dětem, které byly naprosto úžasné! Za celou dobu nevznikl jediný sebemenší problém a to je největší odměna! Hned následující poděkování náleží skvělým rodičům, kteří nás doprovázeli, p. Rouhové, p. Hejnové, p. Dernerové, p. Tomeňukové, p. Mňukovi, p. Dynterovi a maminkám p. Brandejsové a p. Kališové. Bez nich by to zkrátka nešlo! Dále děkuji touto cestou i vychovatelce Káťě Mrázkové, p. Štréglové a kuchařkám ze ZŠ Solnice, které nám velmi ochotně pomohly. Byla to krásná tečka za tímto školním rokem!