Asi poprvé se tu u nás ve školní družině pořádal karneval. Děti přišly do školy přestrojené v kreativních maskách a netrpělivě celé dopoledne čekaly, co se na ně odpoledne chystá. Když jsme se všichni sešli ve školní družině, proběhla přehlídka masek a samozřejmě společné focení. Objevila se tu maska piráta, víly, upíra, kuchařky, tygra, Minnie a spoustu další nádherných masek. I já jsem se nechala unést a oblékla jsem se do kostýmu Mickey Mouse. Celé odpoledne jsme tančili a samozřejmě jsme nezapomněli ani na ptačí tanec, mašinku, makarénu apod. Když byla možnost jít do tělocvičny, využili jsme ji na další sportovní a pohybové aktivity. Děti nejvíce bavily ovečky, z vody do vody a další nové hry a soutěže. Dětem se tento den velice líbil, smály se a určitě uspořádáme karnevalový den i příští rok.
Ani v únoru nám nenapadl sníh, abychom vyzkoušeli nové lopaty na sáňkování. Pršelo, foukalo, proto jsme na vycházky chodili méně. Díky tomu jsem pro děti vymyslela náhradní program, ve kterém bylo např. sledování pohádek, hry a drobné soutěže ve školní družině nebo v tělocvičně. Společné hry děti obzvlášť baví, nejvíce šachy, dáma, stolní fotbálek, um vary, „Ahoj Pepo“, Hádej, kdo jsem. Z pracovně-výtvarné činnosti děti vyráběly valentýnská přáníčka, malovaly masky z tradičního masopustu, které nám zdobí nástěnky ve vestibulu školy. Z tematického plánu jsme se zaměřili na téma „povolání“. Děti vyprávěly, čím by chtěly být nebo čím se živí jejich rodiče. Ve dvou skupinkách poté měly za úkol po družině najít postavu s určitým povoláním a k ní přilepit na papír věci, které k práci potřebují. Tato činnost děti velmi bavila. Únor byl ve znamení bílé barvy, proto jsme se všichni snažili přijít v něčem bílém a myslím si, že to byl opět úspěch.
V prvním měsíci nového roku jsme netrpělivě čekali na sníh, abychom mohli vyzkoušet nové sáňkovací lopaty, které nám Ježíšek nadělil. Bohužel, ještě jsme se nedočkali, a tak jsme si čekání na zimní počasí zkrátili alespoň tvořením. Abychom se trochu přiblížili k té zimě, pokusili jsme se ji přivolat namalováním Paní Zimy. Děti malovaly temperou dle vlastní fantazie. Povídali jsme si o Třech králích, o zimních sportech a následně pak děti zimní sporty kreslily. Ať už kluci kreslili hokejisty či snowboardisty, holky pro změnu krasobruslaře či lyžaře, obrázky se všem povedly. Děti dále nakreslily, co jim Ježíšek nadělil doma, která hračka jim udělala největší radost. Velký úspěch z nových hraček nadělené Ježíškem má fotbálek, u kterého děti vydrží opravdu dlouho. Oblíbený se stal i Twister, tato hra je vždy zábavná, protože se musíme smát, jak jsme při hře vzájemně „propletení“. Také jsme se tento měsíc zajímali o lidské tělo, řekli jsme si, jak předejít nemocem, jak probíhá návštěva u lékaře a na závěr děti vyrobily svůj lékařský kufřík. Za příznivého počasí navštěvujeme o vycházce les a okolí Voděrad. Leden jsme zakončili podle projektu modrou barvou.
Po vánočních prázdninách na děti ve školní družině čekalo velmi příjemné překvapení. Navštívil nás tu Ježíšek a nadělil nám spoustu nových her a hraček. Nejvíce se dětem zalíbil stolní fotbálek, který hrají každý den. Pod stromečkem se nám také objevily kluzáky na sáňkování. Počasí nám do teď neumožnilo je vyzkoušet, a tak netrpělivě čekáme, až nějaký ten sníh napadne. Z výtvarné činnosti jsme namalovali zimní sportovce, které jsme si vystavili ve vestibulu školy. Sněhuláky stavět ze sněhu sice nemůže, ale nakreslit a vybarvit ano. I ty nám zdobily nástěnku před školní družinou do té doby, než jsme je vyměnily za výzdobu novou. Jedním z tématu na leden bylo „lidské tělo“, nejprve jsme si povídali v kroužku a poté jsme si společnými silami vytvořili doktorský kufřík se všemi věcmi, které by tam neměly chybět. Na konci měsíce se děti oblékly do modré barvy, která je podle projektu naplánovaná na leden.
Měsíc prosinec utekl jako voda a máme tu Vánoce. Hned na začátku nás ve škole navštívil Mikuláš, anděl, čerti. Trošku nás postrašili a andělé podarovali malinkou sladkou drobností a do družiny nám přinesli nádhernou knihu a pomůcky na kreslení. Z výtvarné činnosti jsme se pustili do malování čertů s opravdovým pytlem, andělíčky a vánoční přáníčka, které si děti mohly ihned odnést domů. Bohužel nám počasí na vycházky moc nepřálo, proto jsme museli vymýšlet náhradní program. Jedním z nich je velmi oblíbená tělocvična, kde hrajeme různé pohybové a míčové hry, dále jsme koukali na pohádky, hráli kolektivní hry či zpívali vánoční koledy. Vánoce děti odpočítávaly pomocí adventního kalendáře, který jsem pro děti velmi ráda připravila. Nezbývá nic, než popřát Veselé Vánoce a šťastný vstup do nového roku 2020.
Prosinec byl plný očekávání, jestli se dočkáme vysněného sněhu. Bohužel, jak už je téměř zvykem, žádný nenapadl. Deštivé počasí nás často nutilo vymýšlet náhradní program, povětšinou v tělocvičně, kde jsme hráli míčové hry, honičky, soutěže v týmech. Vyzdobili jsme si vánočně družinu, děti si ozdobily stromeček, vylepili jsme okna zimní výzdobou. Kreslili jsme Mikuláše se svou družinou, psali jsme a kreslili dopis Ježíškovi. Vánoční stromy, které si děti vytvořily, si odnesly společně s přáním do nového roku. Každý den z našeho perníkového adventního kalendáře ubyde jeden balíček, odpočítáváme tím dny do Vánoc. Společně jsme si vyjmenovali naše zvyky, tradice, které ve své rodině dodržujeme. Také jsme se dozvěděli, jak se Vánoce slaví v jiných zemí. Teď už bych jen popřála všem pohodové Vánoce v kruhu nejbližších a v novém roce 2020 mnoho osobních i pracovních úspěchů.
V pátek 29. 11. 2019 k nám do školní družiny přijela paní Lucie Ježková ze ZOO parku Stěžery. S Sebou nám přivezla na ukázku pár menších zvířat – agamu vousatou, hroznýše královského, želvu ostrohutou, ježka afrického a králíka, který je naučený skákat přes překážky. Svou přednášku začala želvou, která má asi 8 let a je to 3. největší želva na světě. Byla velice zvědavá a prozkoumala celou družinu. Paní Ježková se optala, jaké další zvířátko by děti chtěly ukázat. A jaké děti vybraly? Ježka afrického, byly velice zvědavý, zda opravdu tak píchá, jak se říká. Měli jsme tu jedinečnou možnost, přesvědčit se na vlastní kůži. Ježek byl natolik zvyklý na lidi, že se nechal krásně pohladit a opravdu nás nepopíchal. Další zvířátko, o kterém nám paní Ježková povyprávěla, byla agama vousatá. Zjistili jsme, že někteří ji mají doma. A jak se říká, to nejlepší nakonec. Přišel na řadu had (hroznýš královský), který měl asi cca okolo 1 metru. I přes počáteční obavy si nakonec všechny děti odhodlaly hada pohladit, kromě mě. Paní Ježková svým projevem zaujala děti už od začátku své besedy a dávaly pozor až do úplného konce. Během přednášky měli žáci u každého zvířete prostor na své dotazy. Během loučení se mohl každý vyfotografovat se zvířátkem, které se mu nejvíce líbilo. Vše hradila škola v rámci projektu EU.
V listopadu nám počasí na vycházky moc nepřálo, když svítilo sluníčko, ihned jsme toho využili a nejvíce trávili čas v lese u domečků. Z výtvarné činnosti jsme malovali dešťové kapičky s deštníkem, které jsme poté vystavili na nástěnku před školní družinu. Děti hodně baví hrát společné hry, jako jsou např.: město – zvíře – věc, „ahoj Pepo“, um vary, židličkovaná, šibenice, kdo jsem. Další aktivitu máme takzvané „casíno“, ve kterém si děti udělají skupinky a najdou si společenskou hru. Při hraní těchto her děti utužují přátelské vztahy, rozvíjejí komunikaci mezi sebou a oživují si pravidla her, které ve družině máme. Při špatném počasí a únavě dětí si pustíme přes interaktivní tabuli pohádku a relaxujeme. Jedno odpoledne si děti složily z barevného papíru sovičky, ty si mohly s nadšením ihned odnést domů. Poslední týden si děti začaly malovat a lepit na pohlednici svá přání pro Ježíška. Tento měsíc byl ve znamení hnědé barvy a děti přišly podle toho oblečený.
Tento měsíc byl pro žáky velmi pestrý. Tvořili jsme ježky a podzimní víly, které děti kreslily černým fixem a domalovávaly je vodovými barvami. Vše máme vystavené ve vestibulu školy. V rámci jedné vycházky si žáci vzali do rukou papírové palety, na kterých byla oboustranná lepicí páska. Cestou lesem děti na ni lepily různé přírodniny a vytvářely tak barevnou podzimní koláž. Na jiných procházkách zase vyplňujeme pracovní listy, které si předem připravíme, a děti to velmi baví. Při špatném počasí jsme zůstávali ve školní družině, kde si děti hrály různé společenské hry, zpívaly při hře židličkovaná, koukaly na pohádku či sportovaly v tělocvičně. Od letošního školního roku máme možnost ve družině využívat interaktivní tabuli, na které máme program, kde najdeme spoustu zábavných úkolů, doplňovaček a her. Konec měsíce říjen jsme ukončili dnem oranžové barvy.
V měsíci říjnu jsme se nechali unést měnící se přírodou a vytvořili jsme spoustu podzimních výtvarných děl. Malovali jsme například podzimní víly vodovými barvami, vybarvovali jsme mandalové dýně. Na procházce jsme nasbírali kaštánky, které děti použily při výrobě ježečků a to na nos. Nasbírané přírodniny se také hodily na papírovou paletu, na kterou jsme nalepili oboustrannou pásku a na ni děti „malovaly“ pomocí právě nasbíraných přírodnin. Palety byly krásně barevné, co kus, to originál. Procházku využíváme také k vyplnění předem nachystaných pracovních listů s úkoly. Když nám počasí nepřeje, využíváme tělocvičnu pro pohybové aktivity, hrajeme společenské hry, občas koukáme na pohádky nebo tančíme při známé hře „Židličkovaná“. Plně využíváme interaktivní tabuli, která nám slouží například k opakování ovoce a zeleniny, hrajeme zvukové pexeso, poznáváme zvuky zvířat nebo se učíme hodiny. Poslední říjnový den jsme zakončili oranžovou barvou, kterou jsme na sebe oblékli.
Podle projektu školní družiny „Barevná paleta aneb ve zdravém těle zdravý duch“ je ke každému měsíci přiřazena jedna barva. Září bylo ve znamení žluté barvy, a proto jsme se s dětmi domluvili, že v pátek 27. 9. 2019 přijdeme takto oblečeni. Někdo měl na sobě žluté tričko, svetr, kalhoty nebo ponožky. Některé dívky si dokonce vzaly i žluté sponky do vlasů, čelenky či náušnice. Ve školní družině jsme se poté všichni společně vyfotili a děti se už s nadšením zajímaly, v jaké barvě přijdeme další měsíc. A to se nechte překvapit.
Tak nám začal nový školní rok a s ním i návrat do lavic. To však bylo nové pro prvňáčky. Nové prostředí, kamarádi, povinnosti. I letošní rok máme dvě oddělení družiny díky velkému počtu dětí. Když nám počasí přeje, společně poznáváme při vycházkách okolí Voděrad. Vyrábíme, kreslíme, chodíme sportovat do tělocvičny, hrajeme hry, čteme si pohádky. Občas si i zazpíváme nebo zatancujeme. Poznáváme se navzájem a učíme se nová pravidla, která jsou pro prvňáky neznámá. Tento školní rok nás bude doprovázet projekt školní družiny, který se nazývá „Barevná paleta aneb ve zdravém těle zdravý duch“.
Prázdniny utekly jako voda a my se opět setkáváme ve škole. Školní družina je stejně jako loni rozdělena na 2. oddělení. Během záři jsme se obě oddělení spojovaly už před vycházkou. Společně chodili na hřiště, kde si děti zahrály různé pohybové hry a aktivity. Dále jsme navštěvovali les, kam se děti vždy velmi těší. Staví si tam domečky, bunkry a různé pevnosti z přírodnin, které v okolí naleznou. Při krásném slunečném počasí jsme si vzali do ruky křídy a kreslili před školou. Děti malovali domečky, zvířata, roboty ale také skákacího panáka. Při odpoledních zájmových činnostech jsme si hráli společné hry na koberci či u lavic nebo koukali na pohádku. Z projektu děti pojmenovávali ovoce, zeleninu a vyplňovali různé křížovky nebo doplňovačky. Už od začátku se s dětmi postupně seznamujeme s pravidly slušného chování a řádem školní družiny.