Výlet šestého ročníku

V 6. ročníku jsme se domluvili na výletě na základnu kynologické organizace ve Spytě u vodní nádrže Rozkoš v termínu od 8. do 9. června. Sivákovi nám dovezli naše batožiny, jídlo a další potřeby a my jsme jeli s pomocí vlastních sil na kole. Tříhodinovou cestu tam s námi absolvoval p. uč. Kovaříček a také p. Jakubec jako doprovod. Po vybalení věcí a ubytování kluci šli hrát fotbal. Jídlo na oběd a večeři jsme museli jet nakoupit do Penny v České Skalici. Na náměstí měli výbornou zmrzlinu. K obědu jsme si uvařili francouzskou polévku a kolínka s uzeným masem. Všichni se podíleli na přípravě, a kdo nevařil, tak umýval nádobí nebo ho uklízel. Po obědě jsme pak sportovali až do večeře (fotbal, nohejbal, badminton, házení krikeťákem,..).

K večeři jsme si připravili zeleninu, vuřty a hermelín na opékání a podle receptu Šimůnkových brambory s cibulí zabalených do alobalu. Dojídaly se zásoby jídla. Pak přišly na řadu stolní hry (věž z kostek, karty,..), a také na zpívání s kytarou. Před večerkou jsme se šli projít k dělící hrázi, kde nás zaujal svítící měsíc a také chechtání racků v dáli. Všichni pak šli spát, aby byli odpočatí na zítřek. Druhý den po snídani a úklidu pokojů jsme vyrazili na exkurzi do Babiččina údolí. Cílem naší cesty byla rozhledna na Žernově (postavená v roce 2014 a vysoká 24 m). Cestou tam jsme překonávali mnoho nástrah - hlavně kopce, hledání cesty kvůli opravě mostu přes Úpu a malou nehodu. Smočili jsme se také u Viktorčina splavu. Na zpáteční cestě do Spyty jsme se najedli v Ratibořicích a také lepili a vyměňovali duši potom, co Martin Červinka najel na obrubník. Ze Spyty jsme vyráželi po krátkém odpočinku, naložení věcí k Sivákovým do auta zpět do Voděrad. Rodiče si některé děti vyzvedli už po cestě - Filipa Zákravského již ve Spytě, Jakuba Řízka a Lukáše Kovaříčka před Městcem a Vojta Němeček zůstal v Městci. Z Městce jsme měli na zpáteční cestě opět p. Jakubce jako doprovod. Tentokrát jsme znali zpáteční cestu a asi v 17:30 jsme dorazili do Voděrad. Za 2 dny jsme ujeli na kole asi 83 km a sáhli si někteří opravdu na dno svých psychických a fyzických sil. Dle žáků se nejvíc líbilo hraní fotbalu a i odpočinek. Rád bych poděkoval všem, kteří nám pomohli v úspěšné realizaci školního výletu.